^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘

!V PRODEJI!




˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘

Kapitola 19: Zkouška dospělosti I.

12. července 2012 v 15:22 | Nelien |  *Prokletí úplňku - Odhalení
Všechny vás zdravím.
Po dlouhé době přidávám pokračování Prokletí. Omlouvám se za odmlku, ale prožívám teď těžké období. Je to týden, co mi po 15 letech umřel můj milovaný pejsek a já se s tím stále snažím nějak poprat. Takže nálada teď na tvoření nových článků a věcí opravdu není.
No ale, užijte si kapitolu. Druhá část bude zítra.




Stála jsem na chodbě a ty zavřené dveře mě děsily. Tedy děsilo mě to, co se odehrávalo za nimi. Za pár okamžiků to totiž čeká mě.

Potily se mi ruce, musela jsem neustále přešlapovat a zhluboka dýchat - tak jsem byla nervózní. Srdce mi každou minutou bušilo stále silněji a já jsem se začínala modlit ať už to mám za sebou, ať už jdu na řadu! Už aby bylo po všem...

Selin mě chytila za ramena a zadívala se mi upřeně do obličeje. "Klid," řekla důrazně. "Zhluboka dýchej a uklidni se."

"Tobě se to řekne," zanaříkala jsem. "Ty jdeš až za dvě hodiny!"

"Ale jsem taky nervózní, nemysli si," odvětila. "Heleď, to zvládneš, učila jsi se, navíc jsi chytrá a celkově jsi borec, takže žádný strach!"

"Přesně tak," přidala se i Ewil a vzala mě za ruku. "Za pár hodin to budeme mít všechny za sebou."

"Já vím, ale fakt se bojím, že tam nic neřeknu! Nic si nepamatuju," kroutila jsem zoufale hlavou. "Co když mám okno!"

"Žádný okno nemáš a mít nebudeš," domlouvala mi Selin. "Všechny to dáme a hotovo!"

"Navíc je to jen matura, Jully," usmála se Ewil. "Nejde o život."

Nato se otevřely dveře a ven vyšel profesor Krotký v obleku a kravatě. Podíval se na mě a pokynul mi, ať ho následuju. Málem jsem dostala infarkt, ale ovládla jsem se a pokusila jsem se ze všech sil uklidnit. Zvládnu to, já to zvládnu.

"Hodně štěstí," popřály mi ještě holky a pak už jsem zmizela za těmi dveřmi.


***

Samozřejmě jsem se děsila a šílela zbytečně, jelikož jsem maturitu opravdu udělala. Otázky nakonec nebyly tak těžké, profesoři mi dokonce i napovídali a já se po první zkoušce zcela uvolnila. Když jsem potom vyběhla celá šťastná ven, holky už na mě nedočkavě čekaly. Potom jsme společně juchaly a mně spadnul ze srdce obrovský balvan.

Celý den jsem pak zůstávala ještě ve škole, abych počkala na Selin a Ewil. I ony maturu hravě zvládly. Ewil se přímo vyřítila ze dveří a ječela na celou chodbu, takže jsme se Selin nejdřív nevěděly, jestli se raduje, nebo brečí. Nakonec nám došlo, že šílí nadšením.

Naši zkoušku dospělosti jsme měly tedy za sebou. Skoro jsem tomu nemohla ani uvěřit. Připadala jsem si tak... svobodná. Procházely jsme naší malou střední školou, rozhlížely se po chodbách, potkávaly mladší studenti, a usmívaly jsme se. Už se sem nevrátíme, už nikdy nebudeme muset sedět v těchto lavicích a poslouchat nudné výklady profesorů. Už žádné učení, žádná pravidla... Byl to úžasný pocit.

"Tak, děvčata, jak se cítíte?" zubila se Ewil. "Za malý okamžik tento ústav navždy opustíme, není to božský?"

"Jo, božský je asi to správný slovo," uculila jsem se. "Pořád mi to připadá neuvěřitelný."

"To mi povídej," kroutila s úsměvem hlavou Selin.

"Ale musíme ještě počkat na kluky," připomenula Ewil. "Za chvíli by měli dorazit, půjdou na řadu."

"No jo, takže tenhle ústav ještě neopouštíme?" zatvářila jsem se na oko nešťastně.

"Asi ne," uchechtla se Selin. "Ale neboj, dočkáme se."

Došly jsme k východu ze školy, když zazvonilo na hodinu a studenti se začali trousit do tříd a učeben. V tu chvíli se zrovna objevili naši kluci.

"To je děs," hudroval Rick sotva se objevil ve dveřích. Přitom si tahal za kravatu. "Doufal jsem, že si tyhle příšerný hadry na sebe už víckrát nevezmu. Proč jsem si nemoh vzít prostě jenom mikinu?"

"Protože mi nebudeš dělat ostudu, kolikrát ti to mám opakovat," zamračila se Selin.

Tiše jsem se uchechtla, ale to už ke mně přistoupil Chris a vtiskl mi pusu na rty. "Tak co?" hned se zeptal.

"No hádej," uculila jsem se a on se zazubil.

"Máš to," vyhrkl a já přikývla. Popadl mě kolem boků, vyzvedl do vzduchu a dvakrát se se mnou zatočil. Zaskočeně jsem vyjekla, ale pak jsem se rozesmála.

"Chrisi," smála jsem se, "dej mě dolů!"

"Takže už to máte za sebou?" usmíval se Matt. "A samozřejmě jste to všechny udělaly."

"Jak jinak," zubila se Selin.

"No, já jsem ani na chvíli nepochyboval," prohlásil důležitě Rick, chytil Ewil za ruku a prudce ji k sobě přitáhl. Objal ji kolem ramen a vlepil jí pusu na tvář, "že jo, kotě? Takový šrotny jako vy..."

"No to říká ten pravej," pleskla ho Ewil přes prsa. "Vsadím se, že ses nemusel ani učit."

"Tak víš co, neříkám, že nejsem nadprůměrně inteligentní, ale... to jsou prostě ty přirozeně chytrý lidi," zubil se samolibě, načež jsme všichni se smíchem vybuchli v protest.

"Ty jsi možná tak jedině přirozeně užvaněnej, kámo," popleskal ho Matt po rameni. "Víc nic."

"A teď jsi to dostal," smála se mu Ewil, načež na ni Rick vyplázl jazyk.

"Hele, ale asi byste měli jít," upozornila Selin. "Za chvíli jste na řadě."

"Tak jo," zavelel Chris a zamířil ke schodišti. "Jde se, pánové. Vzhůru na popravu!"

"A moje hlava má jít jako vždycky první," postěžoval si Rick. "Jak jinak."

"Hodně štěstí," zavolaly jsme na ně ještě, ale to už vybíhali schody a ztratili se nám z očí.


Odpoledne už jsme všichni seděli venku v naší oblíbené cukrárně a společně jsme se smáli a bavili. Kluci maturitu samozřejmě zvládli levou zadní. Jenom Rick měl prý u první otázky chvíli okno, za což se mu teď Chris s Mattem pořád posmívali.

"Hele, já bejt tebou, tak zklapnu, brácho," ukázal Rick na Chrise prstem. "Víš, co jsme se dohodli, ne? A tys to projel," blýskl sebevědomým úsměvem.

Chris opravdu zmlknul a pouze se na Ricka otráveně zašklebil. Nějak jsem to nepobírala.

Seděli jsme všichni u jednoho kulatého stolku, sluníčko nás hezky opékalo, a ostatní lidi, kteří seděli kolem, se po nás pokradmu otáčeli. Asi jsme dělali moc velký hluk.

Objednala jsem si druhý jahodový koktejl, když se Ewil zrovna vrátila ze záchodu.

"Pojď sem, zlato," houkl Rick a přitáhl si ji na klín. Ewil se chvíli bránila, prý je to trapný tady před lidma, ale nakonec stejně rezignovala. Rick ji nepustil.

"Chápete vůbec, že už se tam nikdy nemusíme vrátit?" ozval se Matt s lehkým úsměvem na rtech. Zrovna dojídal osmý zákusek.

"Ne, mně osobně to pořád nedochází," usmála jsem se. "Ale to je u mě normální."

"No já jsem si teda pěkně oddych," opřel se Chris do opěradla a spojil ruce za hlavou. "Ten ústav už mě fakt otravoval."

"Moje řeč," přikývl Rick s plnou pusou. Potom mávl na obsluhující dívku a ta k nám hned zamířila.

"Ještě jeden dort, prosím," zazubil se Rick sladce a přitom na ni mrkl. Dívka zčervenala a usmála se.

"Zase ten krémový?"

"Jasně a dvě rolády k tomu, jo a ještě si dám ten míchanej koktejl," poroučel si Rick s očima zabodnutýma v jídelním lístku.

Dívka trochu povytáhla obočí, ale všechno si zapsala, "ještě něco?"

"Hmm... asi ne. Vlastně jo!" vykřikl a Chris s Mattem dusili smích. "Jeden hotdog, prosím," oslnivě se zazubil a dívka opět zrudla.

"Hned to bude," zamumlala a zmizela.

"No teda fůj," křenila se hned Selin. "Ty seš fakt děsný prase, dyť se z toho všeho pobliješ! Hotdog na dort a koktejl, to snad ne..."

"Hele hleď si svýho, ségra, jo? Ty to jíst nebudeš, tak co se staráš," mávnul nad ní rukou, ale vtom mu Ewil vrazila pohlavek.

"Aau, za co to bylo?" hrál si na chudáčka, ačkoli ho to muselo sotva bolet.

"Dobře jsem viděla, jaký jsi na ni házel pohledy, miláčku," zúžila nebezpečně oči.

"Já?" předváděl Rick nevinnýho.

"Ale ne, ty ne, jak bys mohl, že?" zatvářila se Ewil na oko překvapeně. "Blbče."

"Ale kotě, to bylo schválně, chápeš? Třeba mi pak dá slevu!"

Ewil protočila oči a radši si ho dál nevšímala.

Já jsem se přitom musela tiše smát, vážně s nima byla zábava.

"Zejtra bude ten pomaturitní večírek," vzpomněl si najednou Chris. "Přijdete všichni?"

"No jasná zpráva, kámo," prohlásil hned Rick. "Že se vůbec ptáš!"

"Já jsem nevěděla, že ty jsi všichni," rejpla si do něho hned Selin. "Protože já teda nevím, jestli půjdu..."

"A proč bys jako nešla?" vykulila jsem na ni oči. "To si teda piš, že půjdeš a žádný řeči!"

"Jo, jsi někde upadla, ne?" pustila se do ní i Ewil. "Ten večírek si musíme pořádně užit a oslavit maturitu!"

"Tak dobře, dobře," zvedla Selin ruce v obranném gestu. "Vzdávám se, dostali jste mě! Jo?"

"No proto," kývla jsem rázně hlavou.

"Byla by to vážně velká škoda, kdybys tam nebyla, Selin," přidal se i Matt a něžně se na ni usmál.

"A Grint přijde?" zeptal se Chris. Mattův výraz ihned potemněl.

"Myslím, že jo," pokrčila Selin rameny. "Slíbil mi to, takže přijde."

"Kde vlastně teď je?" zajímal se Rick. "Šmejd... nejít si k matuře... pff! Frajer jeden, se mu to kecá, když už ji má třikrát, co? Hele, ségra, víš o tom, že vlastně chodíš s pěkným starochem?"

"Ha-ha," zašklebila se na něho Selin.

"Podle mě nemá na našem pomaturitním večírku co dělat, když neodmaturoval," poznamenal trpce Matt a nasadil chladný výraz.

"Ale byl součástí naší třídy," připomněla jsem mu jemně. "Patří do našeho ročníku tak i tak."

Matt neodpověděl, místo toho se zadíval jinam. Ach jo, myslela jsem, že časem ta zášť a rivalství mezi ním a Michaelem vymizí. Ale od maturiťáku se to spíš ještě zhoršilo.

"No, hele, já padám," ozval se najednou Chris a vstal.

"Co, už?" otočila jsem se na něho a on se ke mně sehnul, aby mě políbil do vlasů.

"Jo, promiň, krásko, ale musím ještě něco vykonat," a střelil popuzeným pohledem po Rickovi. Ten se vítězně zazubil.

"To víš že jo, kamaráde, jen jeď," zamával mu vesele. "A hezky si to užij!"

"Hele, o co tady jde?" zamračila jsem se.

Chris si povzdechl, "to se dozvíš večer, přijedu za tebou, jo?"

"Proč mi to neřekneš hned?"

"Radši ne," zabručel a oblékl si svou motorkářskou bundu. Vůbec nic jsem nechápala. Chris se ještě kouknul po klukách.

"Ručíte mi za to, že Jully dovedete domů, jasný?"

A je to tady zase. Protočila jsem oči a hlasitě si povzdechla, "Chrisi, lásko, přestaň."

"Hele, Jull-"

"Ne, už to přeháníš, chápeš?" řekla jsem jemně. "Cením si tvojí starosti, ale až takhle to vážně není nutný."

Abyste pochopili: od toho večera, kdy mě a mámu přepadli upíři, se Chris asi zbláznil. Nejradši by mě hlídal na každým kroku, každý dvě hodiny mi volá, jak mi je, a jak to tak vypadá, nejradši by se ke mně rovnou nastěhoval. Zkrátka mě chce mít pořád na očích, má strach.

Všichni se bojí, aby se to neopakovalo, všimla jsem si toho. Dokonce i Selin s Ewil se každou chvíli nabízejí, že by ke mně mohly zajít a tak dále. Navíc taky dobře vím, ačkoli mi to otec nepřiznal, že mě na každým kroku sleduje Nathalien.

Neříkám, že se sama nebojím. Ten večer byl vážně... no, ani nevím. Bylo to prostě něco. Už bych nic podobnýho nechtěla zažít. Navíc máma je z toho ještě pořád tak trochu mimo, nechtěla mě pustit ani na ten zítřejší večírek. Ale i přesto se přeci nemůžu zavřít doma a přestat žít. Navíc jak je vidět, pro Zploditelovy a Antoniovy poskoky není problém dostat se i k nám domů.

"No fajn," řekl Chris trochu odměřeně. "Ale i tak dneska přijedu."

"Dobře," přikývla jsem. "Klidně. Ale už mě prosím přestaň hlídat."

Chris si cosi zamručel pod nos a otočil se k odchodu. Pak se ale i přesto zarazil, vrátil se zpátky, sklonil se ke mně a políbil mě. Trochu se mi ulevilo. Rukou jsem mu zajela do jeho dlouhých vlasů, ale to už se ode mě odtáhl, nechal na stole peníze a odešel. Ještě chvíli jsem ho zasněně pozorovala, jak nasedá na svoji motorku, nasazuje si helmu a následně s řevem motoru mizí jako žhavá čára.
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Annie Annie | E-mail | Web | 12. července 2012 v 15:31 | Reagovat

Hurá, úžasná kdy bude pokráčko??
:) cítím v kostech že se něco musí stát :)

2 želva želva | Web | 12. července 2012 v 15:39 | Reagovat

DO-Ko-Na-Lý

3 Asmirel Asmirel | 12. července 2012 v 15:46 | Reagovat

Bombaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!!!!!!!!!!!!!!!

4 jane jane | 12. července 2012 v 15:52 | Reagovat

Míšo, to mě moc mrzí. Znám ten pocit. Já už to zažila bohužel za 15 let 3x a je to velice těžké, ale časem se to zhojí. Přesto na ně nikdy nezapomenu :))
Kapitola...no naprosto úžasná :)) Jsem zvědavá, co musel Chric udělat :D) trošku z toho mam strach :D

5 TereezCa TereezCa | 12. července 2012 v 16:55 | Reagovat

Já už taky smrt psa zažila, bylo to hrozný, chápu, čim procházíš, takže přeju hodně zdaru, abys to zvládla :))
Kapitola byla báječná! Taková oddechovka, pořád jsem se usmívala (no jo, Rick :D ).. Moc se těším na zítřejší ;)

6 Barbuš Barbuš | E-mail | 12. července 2012 v 17:49 | Reagovat

To je mi líto, je to šílené když umře blízká osoba :(

7 Zizi Ingen Zizi Ingen | E-mail | Web | 12. července 2012 v 18:26 | Reagovat

Mě před nedávnem umřela prababička, sice jsme si nebyly moc blízké, ale zhruba v obrysech chápu, jaké to je, když víš, že toho dotyčného už nikdy neuvidíš a nemáš šanci si ho udobřit...
No, jinak super kapitola. Těším se na další a jsem ráda, že jsi jí po tak dlouhé době přidala...

8 Týna Týna | 12. července 2012 v 19:59 | Reagovat

Míšo je mi to moc líto! I proto, jak se starám jen o to, kdy tu bude další kapitola a vůbec takhle nepřemýšlím...Fakt mě to mrzí.
A taky su zvědavá co má udělat Chris! :)

9 Nefertiti Nefertiti | 12. července 2012 v 22:07 | Reagovat

Míšo, to je mi moc líto. Ještě se mi nestalo že by mi umřel pes a popravdě si nedokážu představit jak bych se cítila.
Kapitola byla moc pěkná a těším se co bude muset udělat Chris :D

10 holianka/Eleon holianka/Eleon | Web | 12. července 2012 v 23:09 | Reagovat

mě už pes umřel, když mu bylo 14. chudák skoro neslyšel :( kapitola krásná :) dík že jsi nám ji sem dala

11 Flexi Flexi | Web | 12. července 2012 v 23:29 | Reagovat

Vím jak se cítíš. Asi před 10 měsícema umřel babičce pes, který byl stejně starý jako já. vyrůstala jsem s ním. byla jsem s toho dost špatná, obzvlášť, když jsem se to dozvěděla ráno před školou, takže první hodina pro mě byla dosti mizerná. je mi to líto :(
Co se týče kapitoly je skvělá jako vždy. těším se na pokračování, i když chápu, že teď na psaní nebudeš mít ani pomyšlení.

12 Neilin/Aranis Neilin/Aranis | Web | 14. července 2012 v 19:12 | Reagovat

Je mi líto pejska,chápu,že jsi ho milovala z celého srdce a dokážu si představit,jak ti je,avšak čas jde dál a jak známo,je nejlepší lékař.Uvědom si,že v tvém srdci navěky zůstane navěky(jak píšeš v knížkách) a ty na něho budeš později vzpomínat jen v dobrém.Je mi ho líto,pejsky miluji a chápu jak ti je.
Neara

13 Neilin Neilin | 14. července 2012 v 19:50 | Reagovat

kráááásný!!!!Je mi líto Tvé ztráty.... a doufám, že čas rány zhojí!

14 parala parala | Web | 15. července 2012 v 14:46 | Reagovat

DO-KO-NA-LE-SU-PER

15 ama ama | 18. července 2012 v 23:03 | Reagovat

je mi to líto. mě to někdy v budoucnu čeká, asta už je stará, neslyší... ale pořád je moc hodná.
přeju ti, ať to moc nebolí a ať ti zůstanou jen ty nejkrásnější vzpomínky.

16 DorothyLew DorothyLew | E-mail | 18. července 2017 v 21:20 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil":
captchas recognition of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another types of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of introducing videos about XEvil in YouTube.
Good luck!

XRumer20170718

17 Carolyncumma Carolyncumma | E-mail | 6. srpna 2017 v 2:29 | Reagovat

Absolutely NEW update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captchas breaking of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another size-types of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of introducing videos about XEvil in YouTube.
You read it - then IT WORKS!
Good luck ;)

XRumer201708

18 LeeannNum LeeannNum | E-mail | 10. srpna 2017 v 22:34 | Reagovat

Absolutely NEW update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil":
captcha recognition of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another size-types of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
You read it - then IT WORKS!
Good luck ;)

XRumer201708c

19 LeeannNum LeeannNum | E-mail | 11. srpna 2017 v 17:59 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captcha recognition of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another types of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
You read it - then IT WORKS!
Good luck ;)

XRumer201708c

20 Georgeclall Georgeclall | E-mail | Web | Pondělí v 11:44 | Reagovat

<a href=http://cyril-leytsihovich.ml/>орг млм ру, аркадий шаров сетевой маркетинг</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama