^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘

!V PRODEJI!




˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘

kapitola 18: Návštěva II.

22. června 2012 v 12:58 | Nelien |  *Prokletí úplňku - Odhalení
Ahojky! Dnes tu pro vás mám II. část kapitoly Návštěva! Dneska v noci odjíždím do Chorvatska, ale nebojte, třetí část jsem nastavila na zveřejnění během příštího týdne, ačkoli tu nebudu :) Takže užívejte slunečné dny!




Když opouštěli kino, všichni si nadšeně vyměňovali své názory, dokonce i Rick se shodl na tom, že Probuzení je zatím nejlepší díl z celé Underworld série. Na dálku odemkl auto a společně s Ewil nastoupili.

"Dobře, musím uznat, že to nebylo zase tak přehnaně hororový," připustila Ewil, když si zapínala pás a Rick startoval, "a dokonce mě to bavilo."

"Já to věděl," mrkl na ni a vycouval na silnici. Vyrazil ke čtvrti na konci města, jako vždy mnohem vyšší rychlostí, než tu byla povolená. Za chvíli míjeli poslední obchody a činžáky, které brzy nato vystřídaly stromy a louky. Vše se topilo ve tmě, hvězdy byly chladné a dnes působily skoro záludně. Ewil seděla jako přikovaná a s očima na stopkách sledovala silnici a modlila se, aby jim pod kola nevběhlo nějaké zvíře.

"Ricku, prosím tě zpomal," řekla mu po chvíli. "Vždyť tam máš skoro stovku."

"Klid, já umim jezdit, zlato," uculil se.

"O tom nepochybuju, ale večer je to dost nebezpečný."

"Nevěříš mi?" otočil k ní hlavu s šibalským úsměvem.

"Mám být upřímná?" zakřenila se.

"No, myslím, že -"

Vtom ze škarpy mezi stromy vyletělo cosi obrovského a černého. Ewil zaječela a ohromné zvíře dopadlo s pořádným řachnutím na kapotu. Rick dupl na brzdu, strhl volant a auto prudce hodilo smyk. Ewil ještě stihla zahlédnout svítivé oči a děsivé tesáky, které se na ni z předního skla dívaly. Potom už neviděla nic, všechno se točilo, srdce měla až v krku a před očima jí proběhl snad celý její život.

Auto vyletělo ze silnice, zatočilo se kolem své osy a zastavilo se nárazem do stromu.

Hluk a zmatek ustal. Ewil se pokoušela rozlepit víčka, hlava jí třeštila a když otevřela oči, všechno se jí mlžilo. Srdce jí ještě stále bouchalo jako šílené, celá se třásla.

Jsem mrtvá? honilo se jí hlavou. Konečně dokázala rozpoznat různé tvary, všude byla tma, přední sklo bylo naprasklé, z kapoty se kouřilo a přímo před nimi se tyčil mohutný kmen.

Někdo se jí dotknul, vzal jí obličej do dlaní. Natočila hlavu a viděla Ricka, vypadal ustaraně, díval se na ni vystrašeným pohledem, ale zraněný nebyl. Vzápětí jí hned došlo proč - nemohl se přeci zranit.

"Ewil, Ewil," mluvil na ni naléhavým hlasem. "Lásko, slyšíš mě? Miláčku..." odepnul jí pás, naklonil se k ní blíž a odhrnul jí vlasy z tváře.

"Ricku," zašeptala Ewil slabým hlasem.

"Ano, jsem tady, jsem u tebe, lásko, neboj se, všechno bude v pořádku."

"Bolí mě hlava," roztřeseně se dotkla čela. Když se potom podívala na prsty, byly od krve. "Sakra," zamumlala.

"Jak se cítíš?"

"Jde to," trochu si poposedla. "Co se tam zatraceně stalo?"

Rick neodpověděl, ale podivně zatnul zuby. Najednou zpozorněl. Rozšířily se mu zorničky, napnuly svaly. To Ewil vyděsilo.

"Co se děje?"

"Psst..."

Venku se něco pohybovalo. Tráva šuměla, praskaly větve. Rick upíral oči ven, stále vypadal jako z kamene.

Ze tmy se náhle vyřítilo velké monstrum a skočilo na přední kapotu. Ewil leknutím vyjekla, strachem ani nedýchala. To zvíře vůbec nebylo zvířetem, byl to vlkodlak. Nahrbil se, vycenil své smrtící tesáky a potom vší silou narazil do předního skla. Ewil vykřikla, sklo nebezpečně zapraskalo.

"Tak fajn," zavrčel Rick, nespouštěl přitom z hrozivého netvora vražedný zrak. "Ewil, zůstaň tady a ani se nehni. Hned se vrátím."

"Cože?" vyjekla Ewil zděšeně. "Ne, ne, ne! Nikam nechoď!"

"Uklidni se," uhodil na ni Rick nezvykle tvrdým hlasem. "Vrátím se. Musíš mi věřit! Zůstaň sedět a nic nedělej! Vyřídím to rychle."

"Ale -"

Nato Rick vystoupil z auta, zabouchl za sebou dveře a vlkodlak obrátil svou pozornost na něho. Připravil se k útoku, drápy zarýval do kapoty auta, z tlamy mu odkapávaly sliny.

Rick si přetáhl mikinu přes hlavu a v jediném okamžiku se přímo před Ewilinýma očima proměnil. Tělo se mu napjalo, zapraskaly kosti, hlava se protáhla, tělo začalo růst, svaly se nadouvaly. Rick cenil zuby, které se nyní měnily na hrozivé tesáky, zatínal pěsti, až na jeho místě stál vlku podobný tvor. Otevřel zuřivé oči a Ewil si zakryla ústa dlaněmi, když po něm vlkodlak skočil a Rick udělal totéž.

Oba se svalili na zem, vlkodlak si počínal jako smyslů zbavený, všemožně se snažil protivníka roztrhat. Ale Rick byl příliš rychlý a příliš silný. Vrhl se netvorovi po hrdle a Ewil odvrátila tvář. Nemohla se na tu hrůzu dívat.


****

Blížilo se půl dvanáctý v noci a mně se pomalu začínalo chtít spát. Dívala jsem se na dvdčko a v duchu si začínala říkat, ať už je konec. Nechtělo se mi to vypínat, protože jsem to měla rozkoukané, ale únava na mě začínala doléhat.

Máma se ještě dole v obýváku dívala na nějaký film, většinou vydržela být vzhůru u televize i do jedný ráno. Dostala jsem chuť na něco sladkýho, tak jsem na ovladači zmáčkla pause, vyhrabala se z postele a zamířila do kuchyně.

Zrovna, když jsem se blížila ke schodům, někdo zazvonil. Zarazila jsem se na prvním schodě a v duchu se divila, kdo to v tuhle dobu může být. Že by Chris nebo někdo z kluků? Nestalo se něco?

Viděla jsem mámu, jak si obléká župan a jde ke dveřím. Podívala se do kukátka a pak otevřela.

"To bude asi omyl, my jsme si pizzu neobjednávali," řekla mladíkovi, který před sebou držel tři krabice pizzy.

"Ale vaši sousedé ano," ozval se jiný, až děsivě líbezný hlas a mně se málem zastavilo srdce. Za mladíkovými zády se objevil jiný muž, chytil kluka za hlavu a přímo před máminýma a mýma očima mu zlomil vaz.

Máma zaječela, muž vrazil dovnitř, popadl ji pod krkem, zvedl do vzduchu a tvrdě přirazil ke stěně.

"Ticho," zasyčel jí do obličeje. Zakryla jsem si ústa dlaněmi, z očí mi stekly slzy. Hrdlo jsem měla stažené hrůzou, srdce mi naráželo do hrudi jako zdivočelé.

"Kde máš dcerušku?" zeptal se muž sladce, přitom se za jeho zády vyrojili další tři chlapi a vnikli dovnitř. V ten okamžik jsem se otočila a co nejrychleji a zároveň nejtišeji jsem prchala zpátky do pokoje. V hlavě mi zběsile tepalo, strach mě celou pohltil a nedovoloval normálně uvažovat. Zamkla jsem za sebou a s přerývavým dechem se rozhlédla po pokoji.

Tak kde je! Kde je ten zatracený mobil!

Slyšela jsem, jak ti muži dupou po schodech. Zachvacovala mě panika, skoro jsem nemohla ani dýchat. Pak jsem ho konečně uviděla. Ležel na stole mezi papíry. Rychle jsem k němu přiskočila, ale to už mi někdo bral za kliku. Věděla jsem, že je zámek dlouho nezdrží. Popadla jsem mobil a jediné, co mě napadlo, bylo schovat se pod postel.

Ležela jsem na břiše, snažila se ztišit svůj divoký dech, měla jsem pocit, že mi srdce hlasitě buší i do podlahy. Roztřesenými prsty jsem na mobilu namačkala Chrisovo číslo.

Málem jsem vykřikla, když dveře s hlasitým lomozem vyletěly z pantů a přistály na zemi. Dovnitř napochodovaly tři muži, viděla jsem jejich boty. Vytočila jsem Chrisovo číslo a sledovala, jak na druhé straně vyzvání. Přitom jsem sledovala ty boty, jak se procházejí po mém pokoji, a jedny z nich - černé drahé lakýrky - se až příliš přiblížily k mému úkrytu.

Roztřesenýma rukama jsem pevně svírala mobil a modlila se, ať mě tu neobjeví, ať mi to Chris zvedne a ať neubližují mojí mámě.

Zničehonic postel nad mojí hlavou zmizela a odletěla na druhou stranu mého pokoje, kde s hlasitým prásknutím narazila do zdi. Málem se mi zastavilo srdce zděšením. Vtom se z mobilu ozval Chrisův hlas:

"Jully? Jsi tam?"

Nestačila jsem však říct jediné slovo - ten muž v lakýrkách, který předtím držel mou mámu pod krkem, mi vytrhl mobil z ruky. Jediným stiskem ho rozdrtil v dlani.

Vytřeštěně jsem na něho zírala, když mě jeho poskoci surově popadli za paže a vyzvedli na nohy. Vyděšeně jsem se muži před sebou zadívala do očí.

Jeho oči byly ledově zelené a bodavé jako jehly. Avšak hořela v nich jakási jiskřička pobavení a záludnosti. Byl to pohledný muž, hnědé vlasy měl sčesané do kohouta a v uších se mu blyštěly náušnice. Na sobě měl černý elegantní oblek a bílou košili s několika rozepnutými knoflíčky u krku. Krutě se na mě usmál.

"Tak se s tebou konečně setkávám, Julian," řekl.

"Kde je máma?" vyhrkla jsem. "Co jste s ní udělali?"

Muž ke mně přistoupil o krok blíž a dvěma prsty se dotkl mé tváře. Byl studený jako led. Zálibně se usmíval, přičemž si mě prohlížel.

"Jsi docela rozkošná," uculil se nebezpečně. "Skoro k nakousnutí," dodal a zazubil se. V úsměvu mu zazářily špičaté tesáky. Okamžitě jsem pochopila a hrůzou zatajila dech.

"Jmenuji se Daniel," pravil muž jako by mimochodem. "Tvá matka je prozatím v pořádku. Neměj strach, před touto návštěvou jsem jedl," znovu se ďábelsky zazubil.

Naprázdno jsem polkla. Co ode mě může chtít? Zabije mě? Kdybych mohla zachránit aspoň mámu... je to všechno moje vina, ona je v tom nevinně, já jsem Markusova dcera. Proto jsou tady, že ano? Proto mě chtějí zabít. Určitě mě zabijí. Dneska v noci umřu.

"Nějak jsi zbledla," poznamenal Daniel na oko ustaraně. "Nemusíš se bát, já jsem tu jen proto, abych tě odvedl někomu mnohem děsivějšímu."

"Co se mnou uděláte?" zanaříkala jsem. "Pusťte aspoň moji mámu, ona za nic nemůže."

"Rád bych, ale nepůjde to," zavrtěl Daniel soucitně hlavou. "Ona s námi půjde také, kdyby se ti náhodou zachtělo dělat potíže."

Proti vůli mi z očí stekly slzy.

Daniel se otočil k odchodu a jeho upíři mě vedli za ním. Vyšli jsme na chodbu a sešli schody do přízemí.

Daniel se náhle zarazil. Zvedl ruku, oba upíři, jež mě věznili, se také zastavili. U zdi v chodbě bezvládně ležel jeden z Danielových upírů.

"Pane?" promluvil muž vedle mě.

"Je mrtvý," řekl Daniel tiše a všechno pobavení a škodolibost z jeho hlasu vyprchaly.

Z kuchyně náhle vystřelilo cosi neuvěřitelně rychlého a hbitého. Zahlédla jsem pouze šmouhu, když muži vedle mě zařvali. Jednomu spadla hlava, načež se jeho tělo skácelo v gejzíru krve, a druhý odlétl přes celou chodbu a skončil na schodech.

Utekla jsem od znetvořeného těla do rohu, kde jsem se chytila za žaludek a snažila se potlačit zvracení. Všechno uvnitř mě se bouřilo a jako by stahovalo, připadala jsem si jako v nějaké noční můře.

Ta rychlá šmouha se náhle zastavila a já konečně pochopila, kdo to je.

Nathalien.

"Ty," zavrčel Daniel vztekle a Nathalien pozvedl zakrvácený meč.

"Také tě rád vidím, Danieli," pousmál se a vyrazil do útoku. Daniel bleskurychle tasil a kov o sebe zařinčel. Stala jsem se svědkem neuvěřitelně rychlého souboje. Jejich pohyby byly tak mrštné, že je obyčejný člověk jako já nebyl schopen postřehnout. Viděla jsem pouze čepele míhající se ve vzduchu a ty dva, jak kolem sebe poskakují a jsou snad rychlejší než světlo.

Náhle jeden z nich vykřikl, zavrávoral a zády narazil do stěny. Byl to Daniel, držel se za krvácející rameno a upíral na Nathaliena nenávistný pohled. Narovnal se a vycenil špičáky.

"Tohle není konec," zasyčel a byl pryč.

Nathalien se zhluboka nadechl a zasunul meč do pochvy u pasu. Potom se otočil a váhavě ke mně přistoupil. Až nyní jsem pochopila, že je po všem. Připadala jsem si jako v nějakém transu. Stále jsem nebyla schopná to všechno pochopit. Jako by to můj mozek odmítal přijmout.

"Julian," promluvil na mě Nathalien něžně a vzal mě za ramena. "Slyšíš mě?"

Uvědomila jsem si, že třeštím oči neznámo kam. Přinutila jsem se na něho podívat a najedou to přišlo - rozbrečela jsem se.

Nečekaně mě k sobě přivinul a objal ve svém železném obětí. Studil skoro stejně jako Michael, začínala jsem si připadat zase v bezpečí. Trochu nemotorně mě hladil po vlasech a snažil se mě utěšit.

"Kde je máma?" vzpomněla jsem si najednou a trochu se od něho odtáhla.

"Jen klid, je v kuchyni," odpověděl pomalu. "Zatím je v bezvědomí, ale bude v pořádku."

"Bože," zavřela jsem oči. "To nemůže být pravda."

"Všechno už je v pořádku, Julian," znovu mě chytil za ramena. "Nyní musíš jít se mnou. Tvůj otec bude překvapen."
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (312)
Zobrazit starší komentáře

301 Marksok Marksok | E-mail | Web | 13. září 2018 v 22:26 | Reagovat

comprar viagra farmacia chile online
<a href="http://viagrafanlux.com">sildenafil 100mg</a>
how long does 100 ml viagra lasts
<a href=http://fanluxviagra.com#viagra+50+mg>viagra natural</a>

302 Marksok Marksok | E-mail | Web | 14. září 2018 v 2:17 | Reagovat

viagra online kaufen paypal uk
<a href="http://viagrafanlux.com">women viagra</a>
iperteso puo assumere viagra online
<a href=http://fanluxviagra.com#viagra+super+active+online+mail-order+pharmacies>sildenafil citrate</a>

303 viagra 100mg viagra 100mg | E-mail | Web | 14. září 2018 v 3:04 | Reagovat

I am cheerful to see this you tube video at this website, so now I am also going to upload all my video lessons at YouTube web site.

304 Marksok Marksok | E-mail | Web | 14. září 2018 v 3:59 | Reagovat

buy viagra online cheap uk car
<a href="http://viagrafanlux.com">viagra 100mg</a>
esercito israeliano viagra generic
<a href=http://viagrafanlux.com#buy+generic+viagra>viagra pill</a>

305 Marksok Marksok | E-mail | Web | 14. září 2018 v 10:12 | Reagovat

digiphone 6710 fiyati viagra
<a href="http://viagrafanlux.com">female viagra pills</a>
leather jacket buy online uk viagra
<a href=http://fanluxviagra.com#viagra+generic>female viagra</a>

306 Marksok Marksok | E-mail | Web | 15. září 2018 v 1:47 | Reagovat

makrodex 150 mg viagra
<a href="http://viagrafanlux.com">viagra 100 mg</a>
generic viagra soft tabs ukuklele
<a href=http://fanluxviagra.com#sildenafil>natural viagra</a>

307 viagra natural viagra natural | E-mail | Web | 15. září 2018 v 6:04 | Reagovat

Hi, its understandable paragraph along with this YouTube video; I can’t think that one can not understand this straightforward post having with video sample.

308 Marksok Marksok | E-mail | Web | 16. září 2018 v 15:14 | Reagovat

circostanza attenuata generic a viagra
<a href="http://viagraluxfan.com">viagra coupons</a>
3 canada generic viagra
<a href=http://viagraluxfan.com#buy+viagra+50+mg>buy viagra</a>

309 viagra online viagra online | E-mail | Web | 16. září 2018 v 22:35 | Reagovat

It’s impressive that you are getting thoughts from this post as well as from our discussion made here.

310 Marksok Marksok | E-mail | Web | 16. září 2018 v 23:52 | Reagovat

harga viagra 2014
<a href="http://viagraluxfan.com">viagra 100mg</a>
combisartan generico do viagra
<a href=http://viagraluxfan.com#generic+viagra+available>women viagra</a>

311 viagra natural viagra natural | E-mail | Web | 17. září 2018 v 3:24 | Reagovat

Genuinely no matter if someone doesn’t know then its up to other visitors that they will help, so here it occurs.

312 viagra coupons viagra coupons | E-mail | Web | 17. září 2018 v 6:15 | Reagovat

For latest information you have to pay a visit world wide web and on the web I found this web page as a most excellent site for hottest updates.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama