^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘

!V PRODEJI!




˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘

13. kapitola: City II.

25. dubna 2012 v 17:16 | Nelien |  *Prokletí úplňku - Odhalení

*ooOoo*





Otráveně zafuněla a podepřela si hlavu rukou. Úkoly byly vážně to poslední, co ji teď zajímalo. Kdyby to aspoň nebyla taková nuda... Mozek už jí stejně začal stávkovat a zaobírat se úplně jinými myšlenkami, takže odložila tužku, zavřela sešit i učebnici a nacpala je do tašky.

Dneska už toho bylo dost.

Vstala, protáhla si záda a přešla k oknu. Byla krásná a jasná noc. Nebo spíš večer. Měsíc byl zářivý a kulatý jako stříbrný balón a pootevřeným oknem jí do pokoje pronikal příjemný, teplý vzduch.

To jaro už je vážně cítit...

A vtom někdo zaťukal. Selin se ohlédla a dovnitř nakoukla paní Stuartová.

"Zlatíčko? Máš návštěvu." Oznámila s podivně poťouchlým úsměvem. Selin pozvedla obočí.

"Cože? Návštěvu? Teď?"

"No ano."

"A kdo je to?"

"Nějaký mladý muž." Culila se paní Stuartová. Selin se zamračila.

Mladý muž? Za mnou? V tuhle dobu?

Co je to za blbost...

"A je to určitě pro mě, paní Stuartová?" Zeptala se pochybovačně. Paní Stuartová dala ruce v bok.

"Jsem snad hluchá? Ten mladík se ptal jasně po tobě."

Selin se mračila ještě víc. "Dobře. Kde je?"

"Dole, v hale."

"Hned tam přijdu."

Paní Stuartová zmizela a Selin se nepřestávala mračit. Tohle bylo nějak podezřelé. Že by někdo od Rickovy "bandy"? Někdo z upírů....? Při té představě se otřásla. Aby ji chodili navštěvovat upíři, po tom vážně netoužila. A proč by ji vůbec navštěvovat chodili, že?

Blbost. Někdo si ze mě střílí...

Přetáhla si přes tílko bílý svetřík a prohrábla si vlasy. Další z Rickových vtípků.

Pak se vydala do haly.

Už když sestupovala schody a blížila se k chodbě, zaslechla hlasy. Zpomalila a zaposlouchala se. Poznávala Ricka i otce. Oba se smáli, táta zněl zaujatě a vesele. A slyšela i jiný hlas... tichý a hluboký...

Náhle ji zamrazilo.

To je prostě blbost. Přece by... přece...

Vstoupila do chodby a jako na trní zamířila do haly. Srdce jí z nějakého neznámého důvodu splašeně bouchalo. Dech se jí krátil. Světlo se přibližovalo... hlasy sílily...

Nakoukla do rozlehlé místnosti a málem dostala infarkt.

Zůstala strnule stát na místě, oči vytřeštěné, zatajený dech.

C-co-co-co-

"Holčičko!" Zvolal pan Elsson vesele, když si jí všiml. Rick se k ní otočil a ona se střetla s Michaelovým pohledem. Málem se jí podlomila kolena.

Co taky zatraceně dělá?!!

Dívala se do jeho tmavých, jiskřivých očí a nedokázala v nich nic přečíst. Snad jen náznak pobavení nad jejím vyjeveným výrazem.

Honem nasadila neutrální obličej a uhnula zrakem stranou.

"Co tam tak stojíš, poupátko, pojď sem přeci!" Pan Elsson k ní přiskočil a dotáhl ji mezi Ricka a Michaela. Selin se ze všech sil snažila nerudnout.

"Proč jsi mi neřekla, že tento milý mladý muž je tvůj kamarád, srdíčko?" Zašvitořil pan Elsson rozjařeně. Selin vykulila oči.

"C-co-já-on-"

"No jo, říkal jsem tátovi, že Michael teď patří do party," ozval se vesele Rick a pak Michael prudce praštil do zad. "Že jo, Grinte?" Michael ho probodl popuzeným pohledem.

"Jasně," utrousil a přemohl se ke křečovitému úsměvu. "Rickie."

Rick se zašklebil. "Vtipnej, co?"

"Michael tě přišel navštívit, květinko," řekl pan Elsson. Selin po Michaelovi střelila zamračeným pohledem. Stále měl na tváři ten křečovitý úsměv. Zřejmě ho stálo hodně přemáhání vydržet Thomasovo obvyklé tlachání o všem možném.

"Jo," řekl Rick poněkud nevrle. "Nejdřív jsem myslel, že jdeš kvůli tý naší akcičce, chápeš, sice trochu předčasně, ale... No, jenže tys vůbec nepřišel kvůli naší akcičce, že jo?"

"Vlastně jsem chtěl odbýt dvě věci jedním vrzem."

Odbýt?? Selin se začínal zmocňovat vztek. Co si jako myslí? Nakvasí se k nám domů a co? O co mu jde?!

"Aha," zabručel Rick.

"A jednou z těch věcí je rozhovor se Selin." Nyní se podíval přímo na ni. Uhnula pohledem a zkřížila paže.

"Uhm, a o čempak budete mluvit?" Zajímal se pan Elsson nevinně a Selin po něm šlehla nevěřícným pohledem.

"Tati!" Okřikla ho. "Nech toho!" Najednou jí bylo děsně trapně.

"Jo, tati," uchechtl se Rick. "Jsi horší než ženská." Pak se na Selin laškovně zazubil. "A o čem že teda budete mluvit?"

Selin zaskřípala zuby. Zničehonic popadla Michaela za rukáv jeho černého pláště a táhla ho ke schodišti. "Pojď," supěla a jeho vyjeveného výrazu si vůbec nevšímala. "Pryč od nich!"

Vytáhla ho po schodech až ke svému pokoji a zatáhla ho dovnitř. Rozsvítila světlo, jelikož do teď pracovala jen při lampičce. Pak zavřela dveře, zůstala stát na místě a znovu zkřížila paže. Cítila vztek, ale především zmatek. Absolutně Michaelovu nečekanou a překvapivou návštěvu nechápala.

Tohle ještě nikdy neudělal...

Začal se rozhlížet. Pokoj měla natřený na růžovo, nábytek i doplňky v té samé barvě, občas nějaká ta červená a bílá. A Michael se začal zničehonic pobaveně culit. Zaujatě si prohlížel plakáty Gasparda Ulliela, Brada Pitta a Chada Michaela Mureye, prohlížel si její počítač polepený samolepkami kytiček a srdíček, prohlížel si hromadu dívčích časopisů na stole, prohlížel si nástěnku fotek zamilovaných párů vystřižených z časopisů, a nakonec skončil u postele a hromadě plyšáků, která na ní trůnila. A přitom se pořád přihlouple a provokativně culil.

"Hezké," řekl nakonec. Selin vzdorovitě našpulila rty. "A růžové." Dodal. "Překvapivě."

"No a?" Odsekla uraženě a usadila se na kraji postele. "Máš snad něco proti mému pokoji? Jestli se ti nelíbí, můžeš ho okamžitě opustit."

"Kdepak," pronesl stále s tím přihlouplým úsměvem. Pak se zaměřil na její malou knihovničku vedle psacího stolu. Vytáhl jednu knížku s červeným obalem.

"Hmm..." zamumlal posměšně. "Polibky v dešti růžích... Zajímavé."

Selin vyskočila a knihu mu vytrhla, aby ji uložila zpátky na své místo. "Čtu i jiné věci, abys věděl."

"Ach, vážně?"

"Ano," zavrčela.

"Například?" Díval se na ni ze své výšky a v očích mu stále pobaveně jiskřilo. Zatímco Selin pěnila.

"Hodně čtu fantasy."

"Předpokládám, že tě nakazila Julian."

"Tak trochu," vlastně hodně, blesklo jí hlavou. "Zajímo by mě, co čteš ty. Jestli vůbec číst umíš."

"Mám rád historickou a válečnou literaturu." Přešel k oknu, zadíval se do černoty noci a pak si svlékl kabát. Nyní měl na sobě pouze černý nátělník a rozepnutou vínovou košili s kapsami na prsou a vyhrnutými rukávy. K tomu své obvyklé, potrhané džíny.

Selin od něho raději odvrátila pohled. Strašně mu to slušelo.

On se k ní však otočil a přistoupil až těsně k ní, že mohla cítit i jeho svěží, ledovou vůni. Honem otočila tvář stranou a začala si pohrávat se svým přívěskem.

"A taky rád čtu horory," poznamenal s ďábelským úsměškem. Dívka se zamračila a potlačila zachvění.

"Dost her, Michaele," přešla k věci. "Proč jsi přišel?"

Ještě chvíli si ji se zájmem prohlížel, přitom se tvářil všelijak, takže Selin jako obvykle nedokázala ani za mák odhadnout, co se mu honí tou jeho upírskou palicí, a pak si náhle povzdechl.

A Selin začala naskakovat husina.

Upírská palice...

Upír. Upír! Je to upír.

Mám u sebe v pokoji upíra.

Připadám si jako v nějakým špatným hororu. Nebo špatným románu? Možná obojí.

A co když dostane hlad?

Otřásla se.

"Je ti zima?" zeptal se najednou.

"Co?"

"Třeseš se."

Selin se začala opět mračit. "To není zimou." Zabručela a znovu si sedla na postel. Tenhle nesmyslný rozhovor ji začínal vážně unavovat. Celý měsíc kolem sebe chodí jako dva neznámí lidé a on teď stojí v jejím pokoji a ptá se jí, jestli jí není zima.

Pitomec.

Sedl si vedle ní. Ztuhla, když cítila, jak se postel prohnula. Nepřítomně si začala mnout ruce v klíně. A za každou cenu se na něho snažila nepodívat. Avšak jeho přítomnost byla příliš skutečná, příliš blízká a příliš vzrušující...

Vzrušující... ach bože! Jsem blázen!

"Selin," promluvil náhle procítěným a zralým, hlubším hlasem. Zaskočilo ji to, ale i přesto se na něho nepodívala.

"Selin, myslím, že je čas si vše vyjasnit."

"Myslíš?" Utrousila sarkasticky. Nemohla si pomoct. On neměl ani představu, jak ji ranil. Jak jí ubližoval...

Dělá všechno těžší...

"Vím, že se zlobíš."

Neodpovídala. Když to ví, nemusí přece odpovídat.

"A vím, že právem."

"To máš pravdu."

"Selin..." Najednou zněl utrápeně. Konečně se na něho podívala a s úlekem zjistila, že jejich obličeje jsou pouhých pár centimetrů od sebe. Srdce se jí rozbušilo jako zvon. Jeho rty... jeho rty byly tak blízko... Jeho dech... jeho dech jí dopadal na ústa...

Na prázdno polkla.

Jeho oči ji hypnotizovaly.

Prudce otočila hlavu stranou.

Ach bože, bože... pomoz mi...
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 katushka katushka | 25. dubna 2012 v 17:17 | Reagovat

Hurááááááááá! je to úžasný!!

2 Tončí Tončí | 25. dubna 2012 v 17:33 | Reagovat

Skvělý....

3 Kače Kače | 25. dubna 2012 v 17:35 | Reagovat

Úžasný!! Skvělý! Bombastický...

4 Tončí Tončí | 25. dubna 2012 v 17:37 | Reagovat

Míšo jak dlouho nás chceš zase nechat čekat? Víš abych věděla jak dlouho budu zase bláznit a každej den kontrolovat PC.
Seš totiž báječná spisovatelka a PÚ je asi tvoje nejlepší povídka i když tvé fanfiction je taky bombový...

5 Ivča Ivča | 25. dubna 2012 v 17:38 | Reagovat

Supéééééééééér! Doufám, že už se dají dohromady... bylo by to super. :-)

6 Elnesta Elnesta | 25. dubna 2012 v 17:39 | Reagovat

paaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaani...

7 katushka katushka | 25. dubna 2012 v 17:42 | Reagovat

Já jsem blbá, já to čtu od konce.. :D ale to nevadí.. Je to úžasná kapitola, ostatně, jako vždycky. Jen by mě zajímalo, jestli Selin ví, že Michael je Jullyin bratr nebo ne..

8 TereezCa TereezCa | E-mail | 25. dubna 2012 v 17:46 | Reagovat

No tak po tomhle nehodlám čekat na další kapitolu!!! :O Potřebuju jí hned...!!
Ach, to je úžááásnýýý! Konečně Selin a Michael..♥
Půlku kapitoly jsem se musela culit jako idiot :DDD "Rickie"? :'D Snad né! :* =D
A u konce......Ach! Romantikáááá! :)))) Úžasný! Nádherný! Dokonalý! Z jedný části Selin chápu, ale z tý druhý- větší- si nedokážu představit, jak mu může odolat!!! :OOOO Já bych to nedokázala! xD Ani na vteřinku..
Míšo, prosím, co nejdřív dalšíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

9 Chaky Chaky | Web | 25. dubna 2012 v 19:25 | Reagovat

Sežeru toho Michaela :3 Hrozně moc se mi líbí

10 AranisLea AranisLea | 26. dubna 2012 v 15:28 | Reagovat

Zajímavé... Chudák Selin, bejt takhle "mučená" musí bejt stranšý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama