^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘

!V PRODEJI!




˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘^˘

Úspěch=práce

20. září 2009 v 19:58 | Nelien |  O mně
Zdravíčko všem :)


Tak jak se máte? Je neděle večer, zítra se jde zase do školy... co úkoly a učení? :D Ne, nebudeme se tu přeci bavit o takových ošklivých a nepříjemných věcech, že jo? :D Spíš se pochlubte, jak jste si užili víkend :)

V minulém článku jsem našla pár komentů, ve kterých jste se ptali, jak to vlastně vypadá, když vydáte knihu. Jaké to je? Je pravda, že takových vzkazů-dotazů už jsem dostala víc a asi by bylo na čase, abych na ně nějakým způsobem odpověděla. Tak tady to je :)

Cesta k vydání vlastní knihy? - musíte ji najít a podstoupit sami. Není na to žádná ucelená rada... prostě napíšete příběh, věříte, že je dobrý, cítíte, že vám něco dal, že psaní samotné vás jaksi naplňuje... a najednou víte, co chcete. Tak si za tím jdete. Oslovíte nakladatelství a nabídnete jim svůj rukopis. Potom už jen čekáte a čekáte... nakonec jste buď zklamaní nebo šťastní.

V případě nezájmu nakladatelství bych rozhodně radila to nevzdávat. Tedy - pokud jste opravdu přesvědčení, že máte talent a vaše psaní je něco, co by rozhodně stálo za zveřejnění. Určitě se vyplatí mít několik svých vlastních kritických čtenářů - přátel. Ti vám narovinu řeknou, jestli to má cenu nebo ne. A pokud ano a nakladatel vás přesto odmítl? Já bych bojovala dál. Zkusila bych jiné vydavatelství. Kdyby mě odmítli i po druhý nebo po třetí, pak by mi došlo, že psaní není cesta, která je mi souzena. A snažila bych se najít jiné své kvality, něco, co mě skutečně naplňuje a mohlo by mě učinit v životě šťastnou.

Pro mě byl tento víkend zase depresivní. Opět přede mnou leží kupa práce a kupa práce přišla na zmar. Trochu vám tady teď odhalím zákulisí mé práce - coby spisovatelky :D ačkoli si stále nemůžu zvyknout se tak nazývat a nikdy tak sama sobě neříkám ani se tak nepředstavuju, vážně ne :D Na to mi připadá vydání jedné trilogie ještě trochu málo.


Nabídla jsem svůj další nový příběh Prokletí úplňku k vydání, ale opět nastaly komplikace. Abyste rozuměli, ony ty komplikace tady jsou totiž vždycky, když se jedná o vydání mé nové knihy. Zkrátka to vůbec není jednoduchý, mno. Tentokrát se po mně zase chce, abych celý příběh skoro komplet předělala. Nj, je to na dlouhý povídání, ale věřte mi, že zrovna dvakrát do smíchu mi z toho nebylo. Spíš naopak.

Je to nepředstavitelná kupa práce... už takhle jsem si dala práci s napsáním toho příběhu - dáte do toho svůj čas, energii, naděje a celé srdce a redaktor vám potom řekne toto. Hezké, že? Ale tak nějak si začínám zvykat. Už je mi i líp :) Jsem asi poučená. Podobnými věcmi jsem si musela od vydání 3. dílu Poselství projít už několikrát.

Ze začátku je to hodně těžký a na nervy... brečíte, nadáváte, bojíte se... ale nakonec stejně dojdete k tomu, že pokud něco opravdu chcete, pokud po něčem toužíte, musíte vytrvat. Musíte si jít tvrdě za tím a bojovat zuby nehty. Přesně to jsem se za ty 4 roky naučila :)

Ano, když tak přemýšlím nad posledními roky svého života... je to až neuvěřitelné, jak vás dokáže práce a boj za svůj sen změnit. Jak se díky tomu vyvíjíte a dospíváte. Najednou vám dojde, že tohle všechno, co se najednou kolem vás děje... že to už vůbec není dětství. Že už to nepatří ani do teenagerství, že tohle je život. Opravdový a tvrdý život, který vůbec není lehký a už vůbec není fér. Nic nemáme zadarmo, jak se tak říká, za vším stojí spousta dřiny a pevné vůle. Za vším, ač to tak možná na oko nevypadá. Někdo si řekne - páni, ta se má, splnil se jí sen! Ale už mu nedojde, že proto, aby se ten splnil, musí člověk i něco udělat.

Já věřím, že každý má šanci splnit si své sny. Každý má právo a šanci být šťastný. Ale musí pro to něco udělat. Musí pořádně makat a snažit se, musí věřit a nepolevit, nesmí se vzdát, ať už mu život připraví jakékoli překážky a zkoušky. Někdy - možná hodně často - se může zdát, že zrovna "tohle" už prostě překonat nedokážete. Že už je toho moc, že už to dál nejde. Ale je to omyl. Vždycky to jde. Jen se musí chtít a musí se sebrat síla a odvaha.

Samozřejmě tohle všechno nejde bez pomoci vašich milovaných :) Bez podpory rodiny a přátel, lidí, na kterých vám záleží a jim záleží zase na vás. Když je člověk sám, je to špatné... neříkám, že osamocený člověk nemůže dosáhnout svých snů. Může, ale... k čemu mu to je, když nemá své štěstí, své úspěchy, s kým sdílet? Když se o to nemá s kým podělit?

Poslední dobou u sebe cítím nástup velkých změn :) A jsem za ně ráda, protože to jsou změny dobré, které se mi líbí a za které jsem ráda. A proč? Jelikož vím a cítím, že ty změny pocházejí ze mě samé, z mého nitra, jsou tu, protože já sama jsem zase postoupila o krůček dál. Cítím se samostatnější, dospělejší, silnější. Ano, ačkoli vím, že život mi ještě připraví mnohem krušnější a těžší zkoušky, i přesto cítím, že jsem připravená vykročit do něho s úsměvem a odhodlání dosáhnout všeho, po čem toužím. A víte co? Já vím, že to dostanu. Protože se nikdy nevzdám.
Tak. Chtěli jste vědět, jaké to je vydat knihu. Jaké to je, když se vám splní sen. Je to nádhera. Je to neuvěřitelné, je to překrásné a změní vás to. Najednou už nejste tím, kým jste bývali. Protože každá práce vyžaduje pevné nervy a velkou dávku trpělivosti a pevné vůle. Musíte se obrnit a mít sílu vytrvat, protože práce s sebou přináší i opravdový život - život dospělých. I psaní a vydávání knih je práce a ačkoli se zdá být snadná, úžasná a jednoduchá, není taková. Je to těžké, ale jedno vám řeknu - za to všechno to stojí :) Všechna ta práce a ty slzy se vyplatí, protože potom vás čekají nádherné chvilky, které se nezapomínají. A za ty jsem já vděčná a nevyměnila bych je.

Když jsem s psaním začínala a Fragment mi schválil vydání, připadala jsem si jako ve snu. A byla jsem naivní. Ano, byla. Myslela jsem si, že odteď bude všechno super. Odteď už vše půjde jako po másle, všechno bude tak, jak jsem si představovala. Velký omyl. Poselství bylo hračka. Byl to start, vstup do toho velkého světa, kde vlastně nejde o nic jiného, než o jednu jedinou prostou a přesto tolik (ne)důležitou věc, jež hýbe dnešním světem - o peníze. Od té doby bylo všechno mnohem těžší a já pochopila, naučila jsem se, že pokud něco chci, musím dřít a bojovat a že to rozhodně nejde jako po másle :)

Tak to prostě je a tečka. Ale ačkoli mám mnohokrát vztek, ačkoli jsem často brečela a byla bezradná, ačkoli jsem mnohokrát měla chuť poslat celý Fragment i všechno ostatní do hodně vzdálených míst, i přesto jsem šťastná a vděčná, že jsem dostala tuhle příležitost. Nic nikdy není snadné. A ty krásné chvíle, které potom z vydání knihy pramení, nakonec stejně převáží všechno to trápení, které vydání knihy předchází :)

Takže pokud máte svůj sen - ať už je to vydání knížky, aťje to natočení filmu, získání Oskara nebo koupě pořádnýho fára ;) - běžte si za ním a nevzdávejte se. Počítejte s překážkami, buďte vytrvalí a stále očekávejte, že příště to bude horší :) Vždyť právě řešení problémů nás nutí dospět a postavit se na vlastní nohy. U mě to tak fungovalo a funguje. Jděte za svým štěstím, protože život je právě takový, jaký si ho sami uděláme.

Přeju hodně štěstí :)

Vaše Neli

 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Respect Respect | 20. září 2009 v 20:29 | Reagovat

Ahoj, právě jsem si přečetla Tvůj článek a zjistila jsem, že k němu dosud nikdo nic nenapsal. Víš Tvoje povídky čtu už docela dlouho,ale tak nějak jsem si nemyslela, že je důležitý, abys to věděla. Určitě tu máš takový to parádní počítadlo, co Ti oznámí všechny návštěvy. Teď se tu ale už docela dlouho neobjevila žádná kapitola, takže se tímto přidávám k tý spoustě čtenářů, co se těší na to, až se dozví, jak si Tvoje hrdinky povedou dál. Teď už asi nebudu první,ale necham Ti to tu, možná Tě to přesvědčí.

2 nerrti nerrti | 20. září 2009 v 20:45 | Reagovat

To je hezkej článek. :) Nevím co jinýho říct. Díky za upozornění, samozřejmě patřím i idealistickým snílkům, kteří touží vydat nějaké dílo. Samozřejmě že věřím, že se mi to povede. A proč taky ne, že jo...
Díky za článek. Potěší na srdci, i když tam vlastně není co potěšit. :D:D Spousta tvrdé práce... Jenže to je taky životní etapa, žejo... Je to práce téměř jako každá jiná.

3 KeLLy KeLLy | Web | 20. září 2009 v 20:49 | Reagovat

Ahoj,máš,opravdu moc krásný blog! ♥♥
Nechtěla bys ho prosím ohodnotit?? Takový krásný blog mi se mi přijemně hodnotilo,navíc by byl můj první ;)

4 Loivissa Loivissa | 20. září 2009 v 20:55 | Reagovat

Rada by som povedala, že mi hovoríš z duše, ale klamala by som. Je to ešte ťažšie, ako si opísala. Snažíme sa dosiahnuť cieľ, no keď si už-už myslíme, že máme víťazstvo v hrsti, zistíme, že za tým je len ďalší cieľ a opäť sa snažíme stúpať a dosiahnuť ho. Život je pochod za snom- jeden beží za peniazmi, ďalší  za rodinou, povolaním, ale všetci bežíme za jedným- za tým, aby mala naša duša pokoj. Mám kamaráta, ktorý je talentovaný, ale nechce stúpať. Mohol by byť najlepším futbalistom akého si viete predstaviť, no vzdáva sa. A tak si vravím: "Bude mať niekedy jeho duša pokoj, keď nešiel za svojim snom?"
Ako starec si sadne a povie si: Aký som bol hlúpy, že som nešiel za svojim snom. Ani som sa o to nepokúsil.
Sny si nemusíme plniť- máme sa pokúšať plniť si ich. Ak by sa mi podarilo dosiahnuť môj cieľ, chcem, aby som si ako starena sadla a povedala si: "Spravila som pre svoj život všetko, čo som mohla. Nepodarilo sa to, ale BOJOVALA som a som na seba hrdá."
A o tom život je. Vlastne ani je o snoch, ale o nekonečných bojoch. Na tom, či ten boj vyhráme záleží to, akú silnú máme zbraň, výdrž a stratégiu. A kto je nás protivník? To musí zistiť každý sám.

5 Saruman Saruman | Web | 20. září 2009 v 20:58 | Reagovat

Naprosto nádherná úvaha... Musím uznat, žes mi "vlila" novou chuť do psaní znovu do žil, takže jdu psát, než se mi to zase vytratí :-)

6 Neli Neli | 20. září 2009 v 21:04 | Reagovat

Respect, každý komentář je pro  mě důležitý, to mi věř :) jsem moc ráda, že mé povídky čteš a nová kapitola - ke Kletbě i Klíči se už chystá :)
nerrti, přesně tak :) práce jako každá jiná, důležitý je, abychom svou práci dělali s láskou a bavila nás :)
KeLLy, děkuju :) jen... asi jsem natvrdlá, ale jak ohodnotit? :DD
Loivisso, tohle jsi napsala krásně. Tak abych pravdu řekla - TY mi mluvíš z duše. Přesně tohle si myslím taky, víš, jen se mi do tohoto článku asi nepodařilo vyjádřit všechny myšlenky :) Je pravda, že život je jeden velký boj. A ne vždycky se může všechno povést, ale důležitý je právě bojovat. Tvého kamaráda je mi líto... takových lidí je hodně - mají talent, ale vlastně na sebe kašlou, radši to vzdají. Ano, máš pravdu, že toho bude jednou litovat. A neboj, i tobě se podaří docílit svých snů. Jde to pomalu a postupně, já tohle znám taky. Překonáš jednu překážku, myslíš, že máš vyhráno, konečně, ale čeká tě jen další práce, zase "něco". Ber to ale z té lepší stránky - podaří se ti těch cílů dosáhnout, postupně. Něco ti to dá. A o tom to je. Držím ti palce a přeju vše nejlepší :)

7 Neli Neli | 20. září 2009 v 21:05 | Reagovat

[5]: Děkuju :) jsem ráda, že jsem tě tak "inspirovala" :D

8 Melody Melody | E-mail | Web | 20. září 2009 v 21:10 | Reagovat

Ahoj, teď jsem dojela a ... pěkný článek, člověk se na něm může zamyslet ;). A kdy asi tk bude něaká kapitolka? :) Prostě to nemůžu vydržet :D

9 Clarett Clarett | Web | 20. září 2009 v 21:27 | Reagovat

Neli...páni..to byl úžasný článek :) Přemýšlím, co k tomu napsat. Asi jen, že teď - právě teď jsi mi doopravdy promluvila do duše. A díky tobě jsem se rozhodla, že ten svůj příběh prostě NAPÍŠU! :) Ty mi vždycky dodáš takové nadšení, odhodlání jít si za tím snem až je to neuvěřitelné.
Mimochodem, jak tady píšeš, spousta lidí si myslí, že psaní (třeba fantasy) je strašně jednoduché. Člověk si může dělat co chce, psát, co ho jenom napadne a tak dále. A ti lidé neví, jak se mýlí. Při psaní je potřeba kromě fantasie, vytrvalosti a odvahy taky mozek :) Aby měl příběh hlavu a patu, musí se nad ním přemýšlet. A právě u fantasy je to podle mě zrovna dost důležité...A ten kdo píše, ví, o čem mluvím ^^
Takže, děkuju, Neli, přeju ti mnoho štěstí a všeho nejlepšího. Vím, že to zvládneš.:)

10 d.s.o evkaSb d.s.o evkaSb | Web | 20. září 2009 v 23:39 | Reagovat

povídka...jukni..ppa e.

ahojky mocinko ti děkují za ty rady...sice nejsou zrovna 3x pozitivní, ale i tak...já sice zatím žádný stanovený cíl nemám(kromě dokončení střední) ale i tak vím, že když si něco umanu dodělám to až do konce...já jsem 100% býk a jednou doufám, že si to ověřím na něčem skutečně důležitým..ne jenom na známkách ve škole...nebo na úklidu domova...a když vidím co jsi dokázala...jsem pyšná i za tebe..

víkend jsem měla celkem rušnej...každý den trénink...ale i tak se to dalo ustát...njn zatím,,papa evka

11 martnka martnka | Web | 21. září 2009 v 7:09 | Reagovat

uz me to ale fakt sere. lidi moc se omlouvam za svuj hrubsi slovnik, ale me na maximum dokaze vytocit, kdyz mi nejde odeslat komentar. pokud me nejaka vyssi moc tresta za vsechny komenty co jsem tu kdy napsala tak se musim ohradit, ze jich tolik zase nebylo:-D

12 martnka martnka | Web | 21. září 2009 v 7:20 | Reagovat

je ono se to odeslalo! jupi! no tak ale ted ten koment-bude trochu kratky, protozespecham do skoly a uplne se tam tesim...u cteni tohoto clanku jsem se uculovala stejnym zpusobem jako pri cteni tvych povidek, tvoje slova na me opravdu zapusobila a porad nad nima musim dumat. nelinko ty jsi jediny clovek na svete, ktery me dokaze primet, abych sla za svym snem, problem je, ze jsem tak trochu lina pro to neco udelat:-Dno ale dost o me, ja mam z tveho uspechu uprimnou a obrovskou radost a moc ti preju, aby se splnily vsechny tve sny

13 Lily of the valley Lily of the valley | Web | 21. září 2009 v 14:47 | Reagovat

Ani nevíš, jak moc ti to přeju. ;) Nedovedu si ani zpoloviny představit, jaký to musí být psát bez možnosti po každých třech stránkách dostat několik výčitek/rad/pochval... Bez toho bych to asi ještě nezvládla. (Potřebovala bych ještě víc, než jen trpělivost, ale to je něco jiného:D)

Ale neubráním se (po tom všem, co jsi napsala) špetce žárlivosti. :D Ale to tak bývá, bez té cesty ke snu by to ani nebylo plnohodnotné... Kdyby každý z nás mohl hned získat po čem touží, stalo by se to bezcenným.

No. Co nejvíce úspěchů s předěláváním knihy. Řekla bych, že to bude dost příšerná práce:D Každý spisovatel, pisálek i povídkář zná ten pocit, že dílo starší půl roku je na vyhození.:D Tak hodně trpělivosti.:)

14 Peťka Peťka | 21. září 2009 v 16:07 | Reagovat

Moc hezkej příspěvek. Musim souhlasit se všim, co si napsala. Bez práce se to prostě neobejde. Myslim ale, že ty si si teakovejhle úspěch zasloužíš :-)

15 Urbajs Urbajs | E-mail | 21. září 2009 v 19:24 | Reagovat

Moc hezké v pátek při jedné reklamě jsem něco napsala a napadlo mě že s tím budu pokračovat ten kousek sem přečetla ještě v ten samý den mamce a říkala že je to dobrý tak s tím pokračuji a ještě dlouho asi budu mám zatím 25 listu a všem se to zatím líbí dnes jsem se podívala na Email a byl tam blok.cz podívám se na to a hned mě to zaujme a nakonec jsem se dostala na tvoji stránku je fakt skělá!!!:d A myslím že tento komentář je už dost dlouhý jsi fakt super a tvoje knihy taky sice jsem je nečetla ale jistě brzo budu zatím ahoj

16 Amira Amira | Web | 21. září 2009 v 20:44 | Reagovat

je to krasne napisane a dakujem ti,...timto si mi pomohla vyriesit jeden problem.. nevzdat sa.. to som potrebovala pocut a povedala si mi to :) asi nevies o com tu trepem, ale neavdi :D zavidim ti to aka si silna a ze si bojovala az do konca ?) obdivujem ta :)

17 Nelly Nelly | 22. září 2009 v 17:07 | Reagovat

Ahoj,
zajímala by mě jedna věc.Kolik jsi za knihy dostala,třeba kolik jsi dostala za Poseltví?
Poselství jsem četla a velmi tě obdivuji,strašně se mi to líbilo!

18 Alexys Alexys | Web | 27. září 2009 v 11:34 | Reagovat

Ahoj, to je vážně úžasnej článek. A víš co je zajímavý? Před chívlí jsem celých 25 hodin v autobuse cestou ze Španělska přemýšlela nad tím, jaké to bude až vydám svou první knihu. A teď si přečtu tohle :). Jenže já vím že si za svým snem půjdu a budu se ho držet. Vybojuju si tu cestu... Pořád mám jeden sen který mi dává sílu pokaždé, když jsem na dně (i když to od 13ti letý holky zní asi divně). Chci jednou přijít do knihkupetství a hrdě se podívat na hřbet nějaké knihy na které bude mé jméno. Chci aby na mě byla má rodina pyšná, chci aby na mě byli pyšní mí přátelé a chci být pyšná sama na sebe, že jsem to dokázala... Asi to teď bude znít nafoukaně, ale já věřím že to zvládnu :)

19 ~Fallen Angel~ ~Fallen Angel~ | Web | 29. září 2009 v 10:19 | Reagovat

... nějak mi došla slova. Prostě nevím, jak jinak reagovat než tím, jak úžasný tenhle článek je a že ti, co si nevěří by si ho měli na 100% přečíst.
Měla jsem období, kdy jsem si absolutně nevěřila. Naštěstí jsem pochopila, že všichni nemají tak úžasný, dokonale hladký život, jak to možná na první pohled vypadá. Musí se bojovat, dřít jako mezek a věřit si. Bez víry v sebe samu prostě uspět nejde.
Nevzdat se, to je další důležitá věc. Hodně lidí se hned po prvním neúspěchu odsoudí. Je dobře, že si to neudělala. Stojí za to vytrvat. Hodně štěstí v budoucnu a nepřestávej mít podobný názor, protože potom už by byla cesta jenom dolů.

20 terysek06 terysek06 | Web | 23. června 2010 v 15:21 | Reagovat

mas to tu vazne mocinky hezky...krasnej clanek..ja tky hodne pisu, ale skoro nikdo to necte, s blogovanim se tedk zacala... mam svuj hlavni pribeh, kterymu se venuju, ale jeste to neni hotove. Tky bych jednou chtela vydat knizku, psani me bavi uz hodne dlouho.

21 terysek06 terysek06 | Web | 1. července 2010 v 16:26 | Reagovat

asi se to sem nehodi, ale ja si to neodpustim: pls, az budes mit cas, tk mrkni sem:http://terysek06.blog.cz/1006/place-of-my-heart - nepripomina ti to neco? Psala jsem to uz hodne davno a nikdy me nenapadlo, ze to budes cist :D.
PS: mozna to neni presne tak, jak jsi to myslela, ale takhle si to predstavuju ja...:o)

22 Marsííínka Marsííínka | Web | 8. srpna 2010 v 21:18 | Reagovat

Krásný článek a krásný blog, a hlavně hodně rad pro lidi, kteří chtějí jít stejnou cestou. Je to můj největší sen, stát se spisovatelkou, a nikdy se ho nevzdám. Tenhle článek mi moc pomohl, v tom, čím chci být, a čím doufám budu. Asi to zní dost divně, ale já si nedovedu představit, že bych dělala něco jiného. Pořád rostu, ale myslím, že jednoho dne vyrostu. Zatím se snažím zlepšovat, píšu na blog povídky a tak. Chtěla bych moc jednoho dne přejet rukou po obalu knihy a vidět mé jméno, jak tam je natištěné. Až to uvidím, asi prasknu štěstím. A já to jendou uvidím. Tím jsem si jistá. I když to ode mě zní divně, vím, že jendou napíšu knihu. A pak budu šťastná. Konečně. Moc obdivuju Tvojí práci a doufám, že jendou budu stejně dobrá, jako Ty.

23 luckaa luckaa | E-mail | 7. dubna 2011 v 20:28 | Reagovat

ahoj máš vážně dobrej blog a ten druhý co máš také  výborný.... jsi vážně moc odvážná a jelikož já jsem taky takový snílek a chci napsat knihu tak jsi mi ted trochu vehnala strach do očí :)začala jsem psát ale bojim se...dávám to číst jenom jedné mé kámošce protože se bojim že se mi ostatní budou smát tak si to nechávám jenom pro sebe a své nápady napíšu řeknu jenom jí...chci se zeptat co ti řekli rodiče když ji jim řekla že chceš napsat knihu??  Byli rádi nebo ne?... měla by jsem pro tebe mnoho otázek ale vím že čas nemáš :) .... vážně ještě jednou ti přeju tvé knihy a vím jak se u toho musíš každý den dřít aby my jsme četli tvé knihy...jsem tvůj velkej fanda a tvé knihy si okamžitě čtu jenom mě štve že jsem si půjčila do kamarádky poselství 1 díl a ted když si ho chci koupit tak půl roku  není ani v knihkupectví ani na internetu dostupny   :( pomalu si začčínám myslet že už 1 díl nikde ani neseženu.... doufám že až napíšeš další díl knihy Křištály moci tak bude stejně dobrý jako předchozí :) je továžně bomba jsi skvělá (pro mě) spisovatelka :)

24 Martina Martina | E-mail | 9. června 2011 v 15:25 | Reagovat

Ahoj, začala jsem taky psát jede příběh, mé příběhy, které nosím v hlavě jsem začala přepisovat na papír. Myslím, že se tak trochu v něčem shodneme, protože mé příběhy pochází z říše daleké tomuto světu. Jen bych se chtěla zeptat, jak jsi se vlastně k psaní knih dostala a jak se ti podařilo vydat 1.knihu. klidně mi napiš na e-mail.

25 lilliene lilliene | Web | 26. srpna 2011 v 14:40 | Reagovat

hm, já jsem dosti lenoch a dokopat se k něčemu je fakt hrozný :D takže to asi půjde blbě, ale asi něco s tím něco musím udělat. držte mi palce.
i když moje pohádky pro prťata asi stejně odevšad vykopnou

26 Annie Annie | E-mail | 1. ledna 2012 v 17:59 | Reagovat

Máš pravdu. Úspěch=práce. Když jsem jela na klavírní soutěž, musela jsem od rána do večera dřít jak blázen. Etida, etida, Mozart, Mozart, stupnice, stupnice a tak pořád dokola. A myslím, že se to vyplatilo. Být druhá ze třiceti není zas tak špatný :D. Já bych chtěla být spisovatelkou, jenže si nevěřím. Já prostě nevěřím, že bych to dokázala... Ale ty jsi mi zářným vzorem, takže se pokusím jít v tvých stopách :).

27 Slunéčko Slunéčko | 11. září 2012 v 22:31 | Reagovat

Celý to zní krásně :) Když jsem někdy uvažovala o tom, že bych někdy vydala knihu, též jsem si myslela, že to bude snadný. Jenomže holek, co píšou, jako já, je soustu a mnohem talentovanější a víc si to zaslouží. A podle mě dnes není moc českých spisovatelek, který by psaly žánr fantasy/sci-fi - prostě to, co se v dnešní době če. Aspoň já je neznám. Vím o Tobě - a to je tak všechno. Většinou jsou to americké knihy, co vychází, i když (podle mě) v mnoha případech nestojí za nic :( A já si pak říkám... proč jim to vydají? Proč raději nedají šanci někomu jinému? Američanům už vyšly knihy v jejich státě - tím neříkám, že by neměly být překládány i jindě, zvlášť když některá dílka jsou úžasná - jako třeba Hunger Games, no každému se líbí něco jiného.
Taky si říkám, že když jsi to dokázala ty, je šance, že dají možnost i dalším. A taky ne každá povídka se zalíbí. Nemám teda ponětí, podle čeho to hodnotí, jestli podle toho, co se líbí JIM... :/
Obdivuju Tě, že už tak mladá jsi tak úspěšná a píšeš tak skvělý povídky i knížky... :) Věřím, že to dotáhneš daleko. A námaha se vyplatila :) jen tak dál! :D

28 Reignbeau Reignbeau | E-mail | Web | 25. května 2016 v 5:58 | Reagovat

Taking the ovwveier, this post is first class

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama